Cukr a alternativní druhy sladidel

V současné době můžeme na trhu najítnepřeberné množství různých druhů cukru a sladidel, kterými si smíme dochutit náš pokrm, jak se v nich však zorientovat? Která do svého jídelníčku zařadit?Jsou vůbec všechna prospěšná a zdravá? Pravdou je, že se řada z nich zdravě pouze tváří, ve skutečnosti však narušují naše vnitřní prostředí úplně stejně, jako klasický bílý cukr, neboli sacharóza.

Během své praxe se setkávám s různými druhy nízko sacharidových diet, na těch však z dlouhodobějšího hlediska existovat nelze. Cukry, neboli sacharidy tvoří přirozenou součást našeho jídelníčku, slouží jako rychlý zdroj energie a zaujímají 50-60% celkového denního energetického příjmu. Pokud bychom si však přeci jen se svým zdravím zahrávali a radikálně omezili příjem sacharidů, naše tělo vystavíme tzv. ketoacidóze. Jedná se o nepříznivý stav, kdy organismus, díky deficitu sacharidů, začíná štěpit tuky, které využívá za účelem energie. Z těchto tuků pak vznikají látky kyselé povahy, které se akumulují a narušují tak acidobazickou rovnováhu těla.

Rovněž pozor při dnovém onemocnění, protože radikální nízkosacharidové diety, popřípadě hladovky, zvyšují koncentraci kyseliny močové v krvi a zhoršují tak samotný průběh nemoci.

Ne všechny sacharidy, které přes den zbaštíme, se vyznačují sladkou chutí. Některé z nich patří totiž do skupiny tzv. „skrytých sacharidů“, tzn., bývají přirozenou součástí potravin, u kterých bychom přítomnost cukrů vlastně vůbec nečekali, např. mléko, rýže, případně i pivo.
Sacharidy dále dělíme na jednoduché a složené.

Mezi ty jednoduché řadíme

• glukózu (hroznový cukr) – hroznové víno, banány
• fruktózu (ovocný cukr) – jablka, citrusy
• sacharózu (řepný cukr) – cukrová řepa, med
• laktózu (mléčný cukr) – mléko a mléčné výrobky
• galaktózu (jednoduchý mléčný cukr) – mléko a mléčné výrobky
• maltózu (sladový cukr) – pivo

Mezi ty složené pak řadíme např.

• škrob – brambory, rýže, jáhly, pohanka, quinoa, amarant

Pojďme se však nyní společně zaměřit na jednotlivé druhy cukrů a sladidel a vyberme z nich ta, která jsou pro nás nejlepší.

Bílý cukr

Jedná se o rafinovaný, průmyslově vyráběný sacharózový koncentrát, zdroj rychlé, avšak prázdné energie, jehož jedinou výhodou je dobrá sladivost, bez které si mnozí nedovedou užít ani čaj. Základem je cukrová řepa. Při metabolismu tohoto rafinovaného cukru dochází ke ztrátám minerálních látek, jako je vápník, sodík, draslík a hořčík. Pokud tyto prvky nepřijímáme v dostatečném množství, tělo začne sahat do zásob. Zde bych ráda zdůraznila vápník, minerál, který, mimo jiné, vyrovnává pH naší krve. Jedná se o jeden z významných mikronutrientů, který zastává svou opodstatněnou funkci během odkyselování organismu, vznikající v důsledku nadměrné fyzické aktivity, po požití léků, alkoholu, ale také nevhodné, příliš alkalické stravy.

Cukrová řepa obsahuje v přirozeném stavu celou řadu minerálních látek, jakožto i vitamínů, enzymů a polysacharidů. Všechny tyto složky jsou pro organismus nezbytné, díky varu a rafinaci nám však zůstává znehodnocený produkt, cukr, prostý všech těchto užitných složek. Cukr je pro naše fungování nezbytný, ne však v této formě. Při metabolismu rafinovaného cukru se odbourává také vitamín B, takže kromě poškození kostí a zubů, dochází k přetěžování srdce, ledvin, mozku a nervů.

Pro diabetiky a redukční diety zcela nevhodný, glykemický index je roven hodnotě 70, zvedá tedy velmi rychle hladinu krevního cukru. Osobně bych vyškrtla z jídelníčku všem.

Třtinový cukr

Za základní surovinu pro výrobu třtinového cukru, slouží cukrová třtina, která se zpracovává nadlouhé válečky, jež se lisují a vypouští tak sladkou šťávu. Ta se dále filtruje, čistí od mechanických nečistot a následně vystavuje procesu odpaření, během kterého vzniká hustá šťáva. Díky trojnásobné krystalizaci pak vzniká klasický třtinový cukr. Tento proces, na rozdíl od procesu výroby klasického řepného cukru, bývá více šetrnější, navíc, třtinový cukr obsahuje částečky melasy, která na něm, během výroby, ulpěla. Bohužel, ač sama melasu pokládám za velmi zdravou potraviny, výsledný produkt jí obsahuje žalostně málo, takže ani klasický třtinový cukr nelze zařadit mezi zdravější sladidlo. Mimo to, stejně jako řepný cukr, způsobuje vznik zubního kazu, zakyseluje organismus a bohužel, mí milí diabetikové, jeho glykemický index je roven hodnotě 70, výrazně rychle tedy napomáhá zvýšené hladině krevního cukru.

Stévie sladká

Tato rostlina pochází z Latinské Ameriky, kde je velmi dobře známá pod pojmem sladká tráva. U nás se této rostlině ještě stále nedostává tolik pozornosti, kolik by zasloužila, přesto již na trhu existují první sladidla, která jsou vyrobena z extraktů těchto rostlin. Toto přírodní sladidlo má hned několik výhod. V průměru je dvěstěkrát sladší než třtinový nebo řepný cukr, jeden lístek pak odpovídá přibližně dvěma kostkám cukru. Stévie sladká je nekalorická, nezvyšuje hladinu krevního cukru. Nemá vliv na kazivost zubů. Jedná se o čistě přírodní produkt, což znamená, že neobsahuje žádné chemické látky. Vydrží teploty do 200 ° C, hodí se tedy jako sladidlo do koláčů, dortů a sladkokyselých omáček.

V obchodech se zdravou výživou seženeme sladící extrakt v podobě kapek, či tablet, v bylinkářství pak stévii sušenou. Sama jsem pro přímé použití čerstvých lístků, které výborně dochutí obilné kaše, šťávy a koktejly, popřípadě také čaj. Zde je však třeba nechat déle louhovat. Sušená bylinka se mi neosvědčila svou příliš koncentrovanou chutí, která není příjemná. Sladkosti je zde přespříliš. Pěstování stévie sladké je velmi nenáročné. Lze ji pořídit v běžném zahradnictví, umístit na okno, aby měla dostatek slunečního svitu. Je třeba pečlivě zalévat, neboť vyžaduje častou vláhu. Glykemický index 0, doporučuji při diabetu a redukční dietě.

Melasa

Jedná se o nerafinované přírodní sladidlo na bázi sacharózy, určené k ochucování nápojů a pokrmů. Vzniká při zpracovávání cukrové třtiny jako odpadní produkt. Šťáva, která se lisuje ze stvolů cukrové třtiny, se zahustí, vzniklé krystaly cukru se odstraní a onu černou hmotu, která je výsledkem celého procesu nazýváme melasou. Zachovává si živiny, o které byl ochuzen klasický rafinovaný cukr. Obsahuje množství cenných látek, zejména minerálů jako jevápník, hořčík, fosfor, železo, draslík, sodík, zinek, měď, chróm, nenasycené mastné kyseliny: linolovou, linolenovou, olejovou, vitamíny skupiny B (kyselinu listovou, kobalaminy, riboflavin, pyridoxol, nikotinamid, kyselinu pantotenovou), inositol, atd. Dále obsahuje důležité enzymy. Melasa je asi nejbohatší na vápník a hořčík, obsahuje je ve vyvážené, pro lidský organismus velmi dobře vstřebatelné podobě. Melasa je rovněž oblíbeným lékem také tradiční lidové medicíny, kdy se doporučuje při nemocech oběhové soustavy, onemocnění kůže a sliznic, nemoci kloubů a kostí, poruchy látkové výměny, nervové potíže, chudokrevnost a poruchy krevní srážlivosti.

Osobně melasu velmi ráda používám, už ráno začínám svůj den sklenicí vlažné vody, do které vymačkám citron a přimíchám právě jednu polévkovou lžíci melasy. Dalším z benefitů je i onen fakt, že ačkoli melasa obsahuje určitý podíl glukózy a sacharózy, toto malé množství nikterak neovlivňuje hladinu mé glykémie.

Pokud si pak na melasu zvykneme, lze jí dosladit kaše, nápoje, popřípadě ji přidávat i do pečení namísto klasického cukru. Jedním z mých oblíbených tipů je Cikorka s melasou.

Med

O medu toho byla napsána již spousta, pojďme se tedy spíše zaměřit na jeho užitnou hodnotu.Jedná se totiž o harmonicky vyváženou směs látek podporujících obranyschopnost, upravující celou řadu pochodů v lidském těle, obsahující tolik důležité enzymy a hormony, rostlinná barviva, silice, aromatické látky, vitaminy, flavonoidy, koloidy a podobně. Jenom železo je zde přítomno v takové podobě, že je lidským organismem téměř stoprocentně využitelné. Rovněž se jedná o velmi silné rostlinné antibiotikum. Ať tak či tak, stejně jako bílý a třtinový cukr, zvedá rychle hladinu krevního cukru, glykemický index je roven 85 a v neposlední řadě napomáhá rozvoji zubního kazu. Přesto však, pokud již sladíme, ze své vlastní zkušenosti bych jej umístila v tabulce sladidel mezi top produkty. Diabetikové však započítají do sacharidového výčtu dne.

Agáve

V současné době velice módní sladidlo, které se získává z dřeně kaktusu agáve. Obsahuje velmi cenné saponiny a fruktózu, která má se vyznačuje velmi nízkým glykemickým indexem (30), glykémie bude tedy narůstat velmi pozvolna. Šťáva, která má konzistenci řidšího medu, obsahuje navícinulin, který podporuje růst vlastních bakterií bifidobacilus příznivých pro člověka a přispívá tím k udržení přirozeného a správného rytmu střeva. Zde díky pozvolnějšímu nárůstu hladiny krevního cukru, lze doporučit diabetickému pacientovi, kazivost zubů však, díky lepivé struktuře a množství sacharidů, bude stejná, jako u předchozích druhů sladidel.

Javorový sirup

Kvalitní javorový sirup vzniká odpařováním šťávy, která vytéká z kmene javoru cukerného. Čímje sirup řidší a světlejší, tím je kvalitnější. Obsahuje celou řadu významných minerálních látek, jako jsou např. vápník, hořčík, železo, fosfor, draslík a mangan. Z vitamínů zde najdeme vitamíny skupiny B. Vyznačuje sedetoxikačními, antioxidačními, protizánětlivými a v neposlední řadě také protirakovinnými účinky. Rozděluje se do několika skupin, dle kvality: A, B, C, D, kdy šarži A řadíme mezi top kvalitu. Glykemický index je zcela srovnatelný se sacharózou. Takže, ano, díky svým mnohým přednostem je javorový sirup zdravější alternativou cukru, avšak, všeho s mírou, protože nám opět velmi rychle popožene hladinu glykémie směrem nahoru.

Vybírejme obezřetně a raději, pokud zatoužíme po něčem sladkém, sáhněme po čerstvém ovoci, které nám, kromě energie, poskytne celou řadu vitamínů, minerálních látek, enzymů a tolik důležité vlákniny. Milujme své tělo, proto si dopřejme skutečně to nejlepší. A jak to nejlepší z nejlepšího poznáme? Zcela jednoduše, pokud máme i po požití sladkých pokrmů sílu rozběhnout se do světa, namísto toho, abychom své tělo zatížili dlouhodobým procesem trávení, a snižováním vysoké hladiny krevního cukru, naše volna byla úspěšná 

převzato z mého článku na www.celostnimedicina.cz