Jáhly

Proso obecné je obilovina, jejíž vyloupaná žlutá zrnka jsou nazývána jáhly. Jde pravděpodobně o nejstarší kulturní plodinu, kterou z Asie do Evropy přinesly kočovné kmeny. Proso bylo oblíbenou obilovinou našich předků, neboť se jednalo o levnou a výživnou potravinu, kterávařením nabude a hodně sytí. Ještě na počátku minulého století byl jahelník slavnostním štědrovečerním jídlem, stejně jako nemohl chybět při svatební hostině. Jáhly ukrývají nejen vysoký obsah minerálů, ale ivlákniny. Díky krásnému množství křemíkupodporují zachování zdravých zubů, nehtů a vlasů. Proto se doporučuje každé ráno žvýkat jednu kávovou lžičku syrového prosa a zapít ho vodou nebo čajem. Jáhly jsou bezlepkové a tudíž ideální pro bezlepkovou dietu; vhodné jsou také pro alergiky.

Při vaření jáhly nevytvářejí sliz, proto se doporučují všem, kteří trpí zahleněním dýchacích cest. Při oslabení vaziva a kožních onemocněních se rovněž osvědčila dieta z jáhel. Lze jimi také posílit ledviny a příznivě působí na oči.

Jáhly jsou velmi syté a výživné, proto pokrmy z nich jsou vhodné pro rekonvalescenty a těžce pracující osoby. Zrychlují práci metabolismu, celkově zahřívají, pomáhají při vyčerpání a provelký obsah železa se doporučují pro nemocné chudokrevností. Mají blahodárný vliv na žaludek (jedny z mála zásadité, nepřekyselují organismus – vhodné při žaludečních obtížích),slinivku břišní (výborné pro diabetiky) a slezinu.

Odvar z neloupaného prosa slouží k pročištění organismu a k vyvolání pocení.

Důležitý je obsah minerálních látek, zvláště pak draslíku, hořčíku a již zmiňovaného železa, zinku, fosforu (proti depresi a únavě) a mědi. Z vitamínů jsou to především vitamíny skupiny B.

Na 100 gramů obsahují:

- 71g sacharidů, z čehož největší podíl tvoří škrob (7 VJ)

- 12 g bílkovin

- 4g tuku

Téměř čtvrtina tuku se nalézá v obilném klíčku. Pro zdraví je příznivý vyšší podíl nenasycených mastných kyselin (72-82 %), zejména nezbytné kyseliny linolové. Nasycené mastné kyseliny jsou zastoupeny v menší míře (cca 20%).

Jak připravujeme:

Jáhly  propláchneme, jsou-li hořké, pak dvakrát spaříme vroucí vodou. Málokdo však ví, že hořká chuť podporuje správnou funkci srdce a tenkého střeva. Při vaření nebo dušení dáváme 3 díly vody na 1 díl jáhel. Vaříme je doměkka, což zabere cca 15 minut. Chceme-li je uchystat naslano, lze vařit v dobrém BIO bujónu, případně můžeme použít čistý zeleninový vývar. Dnes jsem je kupříkladu uchystala tak, že jsem je vařila a následně smíchala s troškou dobrého brokolicového krému. Vznikla velmi chutná kombinace.

Můžeme si také vyrobit jáhlovou mouku. Pak jáhly spaříme vařící vodou, jak výše uvedeno, a poté zrna necháme oschnout. Suchá zrna umeleme na mlýnku na kávu nebo na mák. Z takové mouky můžeme péct buchty, chleba, nebo ji jen při pečení moučných jídel přidáváme k běžné mouce.

Co z nich uchystat:

Z jáhel můžeme připravovat celou řadu sladkých i slaných jídel, kaši zvanou jahelník, nákypy, knedlíky, placičky, karbanátky. Osobně z nich ráda chystám sladké kaše, sladké jahelné kuličky, případně slanou přílohu, kterou smísím s nastrouhanou mrkví, česnekem, himalájskou solí a majoránkou.